Českághetta.cz / na titulní stránku

:: Likviduj! tour 2006

Budou hořet ubytovny?

2. 5. 2005 :: Jan Kovalík :: Respekt


Deprecated: Function eregi_replace() is deprecated in /www/sites/6/site8086/public_html/fce.php on line 28

Deprecated: Function eregi_replace() is deprecated in /www/sites/6/site8086/public_html/fce.php on line 28

Deprecated: Function eregi_replace() is deprecated in /www/sites/6/site8086/public_html/fce.php on line 28

Deprecated: Function eregi_replace() is deprecated in /www/sites/6/site8086/public_html/fce.php on line 28

Deprecated: Function eregi_replace() is deprecated in /www/sites/6/site8086/public_html/fce.php on line 28

Rokytnice v Orlických horách se minulý týden stala pro většinu diváků televizního zpravodajství rasistickou vesnicí - když místní rodáci zablokovali vjezd stěhovacím autům, která do jejich vesnice přivážela sociálně slabé rodiny z nedalekého Kostelce. Skutečnost je ale jiná. Kostelec vsadil na tuzemský stále populárnější způsob "odsunu" nepohodlných lidí z města skrze soukromé ubytovny. Plán ale ztroskotal na rokytnických, kteří mu nesmlouvavě zabránili. Otřesná tahanice radnic sice ještě nemá vítěze, známe už ale poražené: třináct rodin s dětmi, které jejich volení zástupci nechali spát na ulici.


Deprecated: Function eregi_replace() is deprecated in /www/sites/6/site8086/public_html/fce.php on line 28

Deprecated: Function eregi_replace() is deprecated in /www/sites/6/site8086/public_html/fce.php on line 28

Deprecated: Function eregi_replace() is deprecated in /www/sites/6/site8086/public_html/fce.php on line 28

Deprecated: Function eregi_replace() is deprecated in /www/sites/6/site8086/public_html/fce.php on line 28

Deprecated: Function eregi_replace() is deprecated in /www/sites/6/site8086/public_html/fce.php on line 28

Přátelská nabídka

Nad kosteleckým náměstím se poslední dubnové úterý vznášejí šedivé mraky. Odpovídá to náladě v ulicích: nejen obloha věští bouřku.

Před městským úřadem postává skupinka postarších Romů. "Jsou nahoře, čekají, jak dopadne jednání rady, kam nás nepustili," říká jeden z mužů na otázku, kde jsou obyvatelé z vyklizené ubytovny na kraji města. Před zasedačkou hlídkuje nekompromisní strážník, který o vstupu na jednání nechce ani slyšet. V křesílkách posedávají ženy s dětmi, prostor u protilehlé stěny obsadily televizní štáby a lokální zpravodajové. Čeká se na to, jak rada vyřeší problém třinácti rodin, které se tu náhle octly na ulici.

Na tenhle problém si kostelecká radnice zadělala dávno. Už uprostřed 90. let, kdy se navzdory varování zkušených humanitárních praktiků rozhodla pro ten nesmyslný - ale v českých městech pořád tak oblíbený - tah: sestěhovala do jednoho objektu co nejvíc sociálně slabých a problémových občanů města. "Shodou okolností" se v drtivé většině jedná o Romy. A postupně se stala nevyhnutelná věc. Budova na periferii začala pod rukama svých vytěsněných obyvatel chátrat, na účtu města se hromadil dluh za nezaplacenou vodu a načerno odebíranou energii ze společných prostor. Nedoplatky rozpočítané rovnostářsky na všechny obyvatele bez hledání viníka narostly do desítek tisíc, atmosféra neudržitelně zhoustla. Radní se proto nedávno rozhodli udělat tomu trápení konec. A vymysleli plán, na který by jistě s pochopením kývl i zdejší slavný rodák a hlasatel protiromské averze, někdejší šéf republikánů Miroslav Sládek.

Kostelecká radnice se dohodla s majitelem zchátralého objektu bývalých vojenských kasáren v nedaleké Rokytnici, že za nájemné sedm set tisíc korun ročně placené po dobu tří let z kostelecké městské kasy Romy z hroutící se ubytovny naskládá pod svou střechu. A nuzáci z periferie dostali od radnice přátelskou nabídku: Kdo nepodepíše souhlas s odchodem do Rokytnice, skončí na ulici. Právo vystěhovat nepohodlné obyvatele ze stávajícího objektu měli, protože nájemní smlouvy jim vypršely v březnu tohoto roku. Zádrhelem bylo, že když majitel rokytnických kasáren informoval o svém záměru místního starostu, narazil na ostrý nesouhlas. "Samozřejmě jsme byli proti. Ten objekt není obyvatelný a sestěhovat tyto lidi na jedno místo není řešení. Nechceme tu vybudovat ghetto," říká první muž rokytnické radnice Antonín Štefek.

Všichni ven a bacha!

Bez ohledu na nesouhlas rokytnických najel minulou sobotu před ubytovnu v Kostelci stěhovák a vozy s ozbrojenou úderkou bezpečnostní agentury. "Šla jsem v půl osmé vynést odpadky a najednou vidím, jak z aut vylézají policajti. Běžela jsem zpátky a bušila všem na dveře, že je tu komando," popisuje sobotní ráno Božena Janošová (53). Pro jejího manžela skončilo ranní překvapení infarktem a dodnes je hospitalizován v nemocnici. "Probudilo nás bušení na dveře, a když jsem otevřela, rovnou mi dveře vysadili," říká matka dvou dětí Marie Gáborová. "Vyhnali nás před barák a nikdo nesměl odejít. Pak nám řekli, že se stěhujeme do Rokytnice - a dovolili nám jít si zabalit věci."

Uniformovaní stěhováci naložili všechny do náklaďáku a v doprovodu aut s ochrankou vyrazili směr Rokytnice. Tam ale kolonu čekalo překvapení. Obyvatelé Rokytnice zatarasili příjezdovou cestu ke kasárnám a na obranu vesnice před "vetřelci" se jich na barikádě sešlo čtyři sta. Kdo svolal strach budící domobranu, je veřejným tajemstvím. Starosta Štefek ale tvrdí, že radnice to nebyla. Neví ani, kdo obráncům proti chudině, kteří na místě vytrvali až do hluboké noci, přivezl pivo a párky. "Někdo to tam prostě přivezl. Nevím, kdo to platil," říká pan Štefek. Transport se musel vrátit zpět do Kostelce. "Těžko bychom tam mohli zůstat, i kdyby nikdo nic neříkal - ten dům byl v dezolátním stavu," říká paní Gáborová. "Ale takhle by to nešlo vůbec, místní hrozili, že dům podpálí."

Po dvou dnech od blokády už vášně utichly, nesouhlas s přesunem ale trvá. "Já tu byl jen do šesti, než mi skončila šichta. Nic proti těm lidem nemám, ale je to průšvih Kostelce, tak ať si ho vyřeší sami," říká Václav Sláma ze skladu hned vedle rokytnických kasáren. Problém ovšem byl, že ve chvíli, kdy kolona opustila Kostelec, začaly na ubytovně demoliční práce. Věci obyvatel tak zůstaly v policejním skladu a obyvatelé na ulici. Ti, kteří neměli možnost se nastěhovat ke známým, také na ulici zůstali. Jako například paní Anděla Giňová se třemi dětmi. "Děti se ještě vešly ke tchyni, ale já sama jsem šla spát na nádraží. Dnes jim vyzvednu knížky, aby mohly jít zítra do školy, a spát půjdu zase k vlaku," říká paní Giňová.

Kostelecký zázrak

Radniční plán tak nevyšel a obrázky chudáků vystrčených na ulici zaplnily hlavní zpravodajské relace. Na mimořádné jednání rady s pomocnou rukou pro radnici i odsunuté Romy přispěchal zástupce královéhradeckého kraje: hejtmanství nabídlo, že zaplatí terénní pracovníky, kteří pomohou třinácti rodinám nalézt prozatímní ubytování. "V rámci samosprávy máme možnost přidělit mimořádně částku na hrazení nájmu, kterou využijeme," připojila se kostelecká starostka Ivana Červinková.

Podmínky pro získání radniční dotace jsou ale takové, že se příběh vrací na počátek. "Pomůžeme těm, kteří se aktivně zapojí do spolupráce. Najdou si práci, zaplatí své dluhy a budou se aktivně podílet na hledání bytu," říká starostka. Jak se ale dají takové podmínky splnit z lavičky místního nádraží? A jak to navíc čekat od lidí, kteří měli s podobnými věcmi potíže i za relativně bezproblémových časů se střechou nad hlavou - a kteří to bez pomoci prostě nedokáží? O tom starostka nechce slyšet. "Je to na nich. Prostě jsme ten problém začali řešit, dál už to nešlo," říká Červinková.

Klid po bouři

Druhý den po onom bouřkovém úterý, o kterém už byla řeč, přijíždí do Kostelce delegace z Prahy a Brna. Na radnici vedle sebe zasedají Svatopluk Karásek, zmocněnec vlády pro lidská práva, Věra Pelíšková z bytového odboru ministerstva pro místní rozvoj a Anna Šabatová, zástupkyně ombudsmana.

A výsledek zasedání? Město Kostelec se zavázalo, že využije nabídek rady vlády a ministerstva na dotace a umožní start komunitní a terénní práce s tamní romskou komunitou. A taky k tomu, že "využije všechny dostupné prostředky k rozvoji sociálního bydlení". Podmínky pro vystěhované tedy zůstávají stejné, na pomoc jim ale přibudou školení pomocníci. Jsou to obecné formulace, ale ombudsmanova zástupkyně Šabatová odjíždí spokojená: "Myslím, že je to maximum, co se v téhle situaci dalo dosáhnout. Jsou to malé krůčky, ale hlavně že se radnice nezatvrdila před dalším jednáním," říká. Zhruba šedesát lidí tedy nyní čeká na zázrak, v němž radní prozřou. A při tom čekání jim prší na hlavu.


Autor je redaktorem týdeníku Respekt.


Reportáž uveřejnil týdeník Respekt v pondělí 2.5.2005 v čísle 18/2005.

< zpět

Navigace

Aktuality

Odkazy:

Partneři kampaně:

 Člověk v tísni  BigBoard  Sony BMG  ČSOB