Českághetta.cz / na titulní stránku

:: Likviduj! tour 2006

Tisíce lidí na Sokolovsku žijí ­v ghettech

20. 5. 2005 :: Luboš Vedral :: Mladá fronta DNES


Deprecated: Function eregi_replace() is deprecated in /www/sites/6/site8086/public_html/fce.php on line 28

Deprecated: Function eregi_replace() is deprecated in /www/sites/6/site8086/public_html/fce.php on line 28

Deprecated: Function eregi_replace() is deprecated in /www/sites/6/site8086/public_html/fce.php on line 28

Deprecated: Function eregi_replace() is deprecated in /www/sites/6/site8086/public_html/fce.php on line 28

Deprecated: Function eregi_replace() is deprecated in /www/sites/6/site8086/public_html/fce.php on line 28

Deprecated: Function eregi_replace() is deprecated in /www/sites/6/site8086/public_html/fce.php on line 28

Deprecated: Function eregi_replace() is deprecated in /www/sites/6/site8086/public_html/fce.php on line 28

Deprecated: Function eregi_replace() is deprecated in /www/sites/6/site8086/public_html/fce.php on line 28

Deprecated: Function eregi_replace() is deprecated in /www/sites/6/site8086/public_html/fce.php on line 28

Sokolovsko - Na sídlišti u sokolovského kina Alfa živoří stovky lidí. Příjmy mnohdy početných rodin tu tvoří jen sociální dávky. Na hranici životního minima bojují o nejzákladnější potřebu - udržení nájemních smluv k bytům. Nemají na výběr, snaží se udržet v největším ghettu v Karlovarském kraji. Podobných míst je ale v regionu víc. Velké chudinské ghetto má v Železném dvoře Chodov, Horní Slavkov se právě snaží rozprášit nájemníky ubytovny Tatran, Rotava si zase neví rady s obyvateli polorozpadlých domů v dolní části města, chebskou Wolkerovu ulici už znají i v zahraničí.


Deprecated: Function eregi_replace() is deprecated in /www/sites/6/site8086/public_html/fce.php on line 28

Deprecated: Function eregi_replace() is deprecated in /www/sites/6/site8086/public_html/fce.php on line 28

Deprecated: Function eregi_replace() is deprecated in /www/sites/6/site8086/public_html/fce.php on line 28

Deprecated: Function eregi_replace() is deprecated in /www/sites/6/site8086/public_html/fce.php on line 28

Deprecated: Function eregi_replace() is deprecated in /www/sites/6/site8086/public_html/fce.php on line 28

Deprecated: Function eregi_replace() is deprecated in /www/sites/6/site8086/public_html/fce.php on line 28

Deprecated: Function eregi_replace() is deprecated in /www/sites/6/site8086/public_html/fce.php on line 28

Deprecated: Function eregi_replace() is deprecated in /www/sites/6/site8086/public_html/fce.php on line 28

Deprecated: Function eregi_replace() is deprecated in /www/sites/6/site8086/public_html/fce.php on line 28

Bigboard s barabiznou

Podobné lokality možná vznikly a vznikají zbytečně. Radnice, které je vytvořily, jejich obyvatelům nedokážou nabídnout účinnou šanci, jak se zapojit do života většinové společnosti. Většinou navíc ani nechtějí. Kvůli diskriminaci se ale z takových čtvrtí může časem stát problém. Pro většinu obyvatel je zatím viditelnější současné napětí mezi etniky, bující kriminalita, hluk a špína.

Vybydlený byt 'u Alfy' / klikněte pro zvětšení

Ne náhodou právě na příjezdu do Sokolova mohl řidiče před časem zaujmout billboard s ošklivou barabiznou, z níž utíkají dva lidé. Ve skutečnosti se podobných scenérií, jakou nechala pro svoji kampaň Česká ghetta vylepit po celé republice společnost Člověk v tísni, právě na Sokolovsku vyskytuje nejvíc z celého kraje.

Lidé z ghetta jsou si vědomi bezvýchodnosti své situace. Musí se většinou spolehnout na přísun peněz ze sociálních dávek, mají skoro stoprocentní jistotu, že při svém základním vzdělání nenajdou slušně placenou práci. "Dávky se pro ně stávají povinností státu. Tento postoj ale nemá cenu morálně odsuzovat. Lidé, kteří vyrostli v takovém prostředí, téměř nemají na vybranou," tvrdí Štěpán Moravec, výkonný ředitel Terénních programů společnosti Člověk v tísni, která se sociálně vyloučeným snaží pomáhat s jejich nejzákladnějšími problémy a hledá možnosti pomoci přímo v ulicích a bytech ghett.

Z beznaděje vede cesta

Může vůbec někdo dostat obyvatele ghetta z koloběhu čekání na dávky, dluhů a letargie? Zdá se, že by receptem mohla být každodenní terénní sociální práce v krizových oblastech. Například sokolovští streetworkeři neziskové organizace Člověk v tísni tuto snahu mohou doložit konkrétními výsledky.

"Pomáháme například těžce nemocné klientce v Rotavě. Má dvě děti, druh od ní odešel, bydlí v bytě, na který nemá smlouvu, elektřinu má napíchnutou na sousedku, která se tak sama dostala do dvacetitisícového dluhu," vypráví Štefan Gabčo, jeden ze dvou terénních pracovníků již zmíněné neziskovky.

"Když jsme k ní přišli, zdálo se, že pro ni nemůžeme udělat vůbec nic. Její měsíční rozpočet byl asi čtyři a půl tisíce korun," pokračuje Gabčo. Hrozila jí výpověď z bytu, dluhy na elektřině narůstaly i její sousedce. "Pokud úřady uznají její žádosti o dávky, na něž má nárok, rodině stoupne rozpočet na deset tisíc korun. Když zajistíme peníze, může se přestěhovat do jiného bytu, už se smlouvou. Zbývá začít hradit dluh na elektřině, zkusíme splátkový kalendář," říká Gabčo. Matka dvou dětí má najednou naději.

Kdyby táhli, odkud přišli

Většina obyvatel města se ghettům obloukem vyhýbá, když už tudy musí projít, necítí se moc dobře. Cítí na sobě pohledy v hloučcích postávajících, pokuřujících a často se překřikujících mužů, kteří navíc mluví nesrozumitelnou cikánštinou. Kolem běhají špatně oblečené a nezřídka vřeštící děti. "Každý ví, že právě tihleti kradou v obchodech, nechtějí žít slušně, nechtějí se přizpůsobit. Kdyby táhli, odkud přišli, bylo by líp," pokouší se vystihnout emoce většiny Štěpán Moravec, který už léta právě takovým lidem pomáhá.

Sokolov - staré a nové domy 'u Alfy' / klikněte pro zvětšení

Stejně jako klientka společnosti Člověk v tísni, jsou většinou i ostatní obyvatelé ghett Romové. "Většina etnických Čechů si myslí, že Romové mají k životu v rozporu s obecně přijatými normami nějaké zvláštní, kulturně dané a navíc výchovou předávané předpoklady. Existuje široce sdílená představa, že obyvatelé romských enkláv žijí tímto způsobem, protože jsou Romové," říká Moravec.

Pokud by to tak bylo, situace v ghettech by neměla řešení. "Ekonomická závislost na státních sociálních dávkách je ale typická všude na světě pro chudé, kteří nemají možnost chudobě uniknout. Terénní práce pomáhá toto znevýhodnění zmírnit. Jistá část Romů si dokázala už pomoci sama, to je neoddiskutovatelný fakt. Proto nepracujeme s etnicitou - jen s Romy - ale právě s lidmi, kteří jsou chudí a chtějí si nechat pomoct zvenčí," míní Moravec.

Pokud se do krizové situace, jakou je ztráta zaměstnání nebo bydlení, dostane jakýkoliv člověk, který nežije dlouhodobě v sociálním vyloučení a má přiměřené finanční a rodinné zázemí, je obvykle schopen si pomoci sám.

Starosta nemá rád Romy

"Nemám důvod mít Romy rád," prohlásil například před nedávnem první muž Rotavy, za komunisty zvolený Jiří Holan. Podobná slova lze slyšet ale i od starosty Horního Slavkova Petra Hanzíka.

Terénní pracovník Gabčo u Oláhů / klikněte pro zvětšení

"Lidé se od nás kvůli nim stěhují pryč. Starousedlíci říkají: Dělejte něco. Ale co?" přiznává svou bezradnost starosta Holan. Dává přitom Romy do souvislosti s rozebranými vraky aut na ulicích, černými skládkami, poničenými fasádami, nevymahatelnými pokutami, rozbitou autobusovou zastávkou i krádežemi kanálových poklopů. Radnice má dobře spočítané Romy-přistěhovalce. Podle tvrzení starosty se jich tu loni k trvalému pobytu přihlásilo asi padesát a další desítky ,nezvaných` obyvatel to prý ještě neudělaly. Důvody k přílivu lidí z nižších sociálních vrstev jsou ale nasnadě. Byly tu k dispozici levné byty, které nezískají vyšší cenu, dokud bude ve tří a půl tisícovém městě s malebným okolím nadprůměrná nezaměstnanost a město nebude mít lepší dopravní spojení.

Naposledy tu etnické napětí eskaloval příchod dvou rodin, které dostaly jako náhradní bydlení za vyhořelou loketskou ubytovnu byt v paneláku v Rotavě. Nově příchozí se porvali v hospodě s opilým strážníkem v civilu Antonínem Marešem. Ten tvrdil, že ho protivníci zmlátili tak, že musel zůstat dva týdny na neschopence. "Ti Romové byli opilí, dohadovali se napřed s číšníkem, pak se začali navážet do mě, ve čtveřici mě pak zatáhli na záchod," tvrdí Mareš. "Několik týdnů po té rvačce jsme skoro nemohli vyjít ven. Každý si na nás na ulici ukazoval: To jsou ti, co zmlátili Mareše," vypráví Eva Oláhová.

"Rodinu Oláhových znám a vím, že celý incident neproběhl tak, jak ho prezentovala média a občas i pan Mareš. Bylo by hrozné, kdyby se kvůli tomu Oláhovi museli odstěhovat. Jsou normální rodina a jejich sousedé už si je oblíbili. To je to nejlepší, co se mohlo stát," říká Martin Šimáček, pracovník Člověka v tísni.

Výsledek určí soud. Rasovou motivaci si tu samozřejmě nikdo nepřipouští. Zdánlivě jasná událost však přerostla v boj o přežití, rodině začala hrozit ztráta bytu. "Nebyli jsme tu ani čtrnáct dní a už nás označili za agresivní rodinu," říká Oláhová.

Hned po incidentu kdosi napsal majiteli bytu, sokolovskému stavebnímu družstvu Rozvoj a loketské radnici, že rodina paní Oláhové narušuje v domě noční klid. To mohlo znamenat ztrátu bydlení bez náhrady. "Zastal se nás i starosta Lokte, který řekl, že s námi nebyli nikdy problémy. A také Štefan Gabčo z organizace Člověk v tísni. Požádal všechny obyvatele domu, aby podepsali petici, že se chováme slušně a nic neporušujeme," tvrdí Oláhová.

V jejich vchodě panelového domu je skutečně čisto, rodina má doma naklizeno. "Paní Oláhová je nejvíce slyšet, když třeba zvýší hlas na dceru, jinak je u nich klid. V Rotavě je ale rasismus, hned bych se odstěhovala. Přes dvacet let jsem bydlela v Sokolově, bylo to lepší. Například české a cikánské děti si u nás před domem musí hrát zvlášť," říká sousedka Oláhových Lenka Siváková.

'Nepřizpůsobiví' z Rotavy? (sousedé Oláhů) / klikněte pro zvětšení

Rodina postupně získává klid, rozhodně se nehodlá vzdát a odstěhovat se, jak to už udělali druzí přistěhovalci. "Zpátky do Lokte bych se vrátila hned. Tam ale byty nejsou, aspoň ne pro nás," říká Věra Oláhová. "Získat práci tu není možné. Na měsíc máme tak dvanáct tisíc korun a žijeme v dluzích. Tak patnáct set měsíčně si musíme půjčit," přiznává Oláhová.

Nezvládáme, prodejme je

Ze sídliště u sokolovské Alfy udělali ghetto už v dobách normalizace předchůdci dnešních radních. "Nezvládali jsme řešit milionové dluhy na nájemném, a tak jsme domy prodali. Podle zastupitelů to tehdy bylo ze všech špatných řešení jediné možné," přiznává starosta Sokolova Karel Jakobec, zvolený za občanské demokraty.

"Při dobré znalosti situace v místě a koordinaci všech zainteresovaných bylo možné situaci řešit i jinak než prodejem. Vždyť existuje jedno efektivní řešení - zabezpečení náhradního příjemce sociálních dávek. To je ale daleko pracnější než běžné poskytování dávek neplatícím nájemníkům. Úřednický aparát radnic na takové řešení většinou nemá kapacity," připomíná ředitel pražského občanského sdružení Socioklub Petr Víšek.

"Dáváme o hodně víc sociálních dávek na počet obyvatel než v jiných městech. S těmi lidmi pracujeme, dávky dostávají ti, co si to zaslouží.

Kde to jde, dávky jdou přímo na nájmy. Jsme v tomto směru určitě nejdál v kraji," domnívá se Jakobec. Zároveň dodává, že s počtem lidí, kteří dostávají dávky, se zvyšuje i počet úředníků. V současné době je jich dvaatřicet, z toho čtrnáct se stará o sociální dávky, město má i dvě terénní sociální pracovnice a romskou poradkyni, dvě úřednice pro rodinu a péči o dítě. "Na další už nemáme peníze," dodává starosta.

Jen pro pořádek připomeňme: sídliště koupil podnikatel Alexander Kendik z Liberce a radnici v květnu 2001 za areál zaplatil devět a půl milionu korun. "Jistě to radní udělali na základě svého mandátu od voličů. V roce 2000 nabídli nájemníkům byty k odkoupení, většinou za 2+1 chtěli 52 tisíc korun, s tím, že třicet procent je nutné zaplatit hned, zbytek během pěti let," říká členka Rady vlády pro lidská práva Jana Chalupová. Lidem žijícím na sociální podpoře ale banka nepůjčí. "To by museli vyhrát ve Sportce," dodává ironicky Chalupová.

Zaděláno na malér

A tak začal koloběh devastace domů, vystěhovávání neplatičů, kteří se znovu a znovu snažili načerno nabourat do již vystěhovaných bytů. Většina domů ztrácela okna, dveře, hromadily se tu odpadky, zápach. A napětí. A také beznaděj. "Mnoho obyvatel tu záhy po prodeji podepsalo buď z neznalosti, ale častěji pod tlakem tíživé situace, novou nájemní smlouvu na dobu určitou, zpravidla na rok," říká Martin Šimáček z Člověka v tísni. V praxi tento postup znamenal, že pokud soud rozhodl o vystěhování bez náhradního ubytování, majitel bytu již nebyl povinen poskytnout náhradní ubytování.

Nájemné 'u Alfy' / klikněte pro zvětšení

Lidé, kteří tu chtějí zůstat bydlet, platí nyní například za byt 2 plus 1 bez koupelny, v domě, který je v dezolátním stavu, přes pět tisíc korun bez energií, jen za nájem a zálohy na vodu.

A tak si Sokolov zřejmě zadělal na dalekosáhlejší problém, kdy na integraci lidí sociálně vyloučených ze společnosti bude muset časem vydávat daleko větší částky, než oněch devět a půl milionu korun, které dostal za dvě stě bytů v domech u Alfy. "O poznání levnější a výhodnější pro všechny obyvatele města by bylo nepřistupovat k lidem od Alfy jako ke komunitě nebo nerozlišitelnému celku. Pracovat s jednotlivými rodinami, případně s menšími skupinami lidí. Ti, kteří platí nájemné, nebo ti, kteří se do platební neschopnosti dostali vinou nenadálé životní situace, jsou jistě schopnější se integrovat do společnosti," říká Martin Šimáček ze společnosti Člověk v tísni, jejíž terénní pracovníci se naznačené už několik let snaží dělat v praxi. "Situace se tu zlepšuje, určitě je lepší než před pěti šesti lety. Klesá tu počet Romů, některé domy už jsou opravené a zabydlené lidmi, kteří udržují pořádek," míní starosta Jakobec.

Sokolovskou radnici zkrátka přestal problém ghett a sociálního vyloučení pálit v momentě prodeje. Jde přece o voliče. Odtud jich moc nechodí. Ohroženou oblastí přitom rozhodně není jen okolí kina Alfa. Stačí se podívat do ulice U Divadla, v níž část domů vlastní soukromá firma a opět i Alexander Kendik. Potenciálně ohroženou skupinou obyvatel se základním vzděláním je skoro třetina Sokolovanů v produktivním věku. "Který starosta by na úkor normálních lidí dal desítky milionů korun na řešení nezaměstnanosti Romů a na jejich lepší bydlení? Lidé by mi řekli, že jsem se zbláznil. I já bych to ale viděl jako nespravedlivé. Asi bych těžko mohl vyhrát volby," míní starosta Jakobec. Podle něj jsou pro obyvatele města důležitější nové chodníky. Nicméně i on si nechává zadní vrátka. Kdyby prý na takové projekty přišly státní peníze, bude Sokolov mezi prvními, kteří o ně budou usilovat. "Jsem pro pozitivní segregaci těch, kteří chtějí pracovat. Uvítal bych například, aby stát zaměstnavatelům připlácel tři tisíce na každého Roma, kterého přijmou," říká starosta. Programy, které mají pomáhat integraci, jsou ve městě většinou schované pod hlavičkou prevenci kriminality. Dostávají mnoho milionů korun ročně.

Problémy se stěhují

Vystěhovávaní lidé řeší svou situaci kromě již zmíněného koloběhu nabourávání do vyklizených bytů také odchodem ze Sokolova. Loni jich tak od Alfy odešlo kolem osmdesáti. "Mnohdy odcházejí za příbuznými, což znamená neúnosné zatížení bytů. Na dalších vydělávají ,podnikatelé`, kteří je ubytovávají v předražených, často zchátralých a špatně vybavených ubytovnách či bytech," říká Šimáček.

Jedním z takových domů, kde migrací vznikl viditelný problém, je panelák v kraslické Smetanově ulici, který patří stejně jako domy v chebské Wolkerově ulici Miroslavu Matuškovi. "Deset tisíc korun jen za nájem vydrží chudí lidé žijící ze sociálních dávek platit měsíc, dva či tři. Pak se stěhují jinam. Ocitají se na pokraji zhroucení, jsou z nich vyhnanci, stále hledají krátkodobá ubytování, nebo rezignují a stávají se bezdomovci. Myslím, že sokolovská romská poradkyně paní Bandyová dělá chybu, když tento druh zneužívání tíživé situace Romů nekritizuje, přestože o něm ví," dodává Šimáček.

"Ti lidé chtějí byty za každou cenu, ale nepřemýšlejí, jestli to zvládnou. Mají sociálních dávek dost. Mohli by byty utáhnout, kdyby šetřili, nehráli automaty, karty a nepopíjeli. Záleží jen na nich, jak hospodaří," míní romská poradkyně Marta Bandyová.

Kraslický dům podnikatele Matuška se stal mediálně známým letos v zimě, kdy tu dluhy narostly natolik, že distributorské firmy odpojily teplo a vodu.

"Vybírám tržní nájemné, které odpovídá značným potřebám domů na opravy a údržbu," reaguje Miroslav Matušek. Většinu svých nájemníků do bytu pustí, až mu slíbí, že nájemné půjde přímo ze sociálních dávek. Pokud nezaplatí, ihned se musí vystěhovat. "V případě potíží mohu využít služeb bezpečnostní agentury," dodává podnikatel.

Do stejných potíží se před časem dostali také obyvatelé chebské Wolkerovy ulice, kteří také panu Matuškovi platí za bydlení ve zdemolovaných domech tržní nájemné. "Kromě elektřiny, vody a plynu platím měsíčně čtyři a půl tisíce korun za byt jedna plus jedna bez koupelny a záchod jsme si museli udělat sami," říká obyvatelka domu ve Wolkerově ulici, kde bydlí se dvěma malými dětmi a manželem. Za větší byt 2 plus 1 tu nájemné činí pět a půl tisíce korun. "Na majitele domu si nemůžeme stěžovat, protože bez něho bychom mohli bydlet na ulici," musí uznat většina nájemníků Miroslava Matuška.

Obyčejný slušný život

V příbězích lidí z ghett by se dalo pokračovat. Kdo chce, může se podívat se na internetovou stránku www.ceskaghetta.cz a třeba si zahrát interaktivní hru Pomoz nám z ghetta. "Nechtěla bych žít v ghettu, nechtěla bych, aby se moje děti narodily do beznaděje, do chudoby a do kolotoče problémů, z nichž je bez pomoci jen stěží úniku, nechtěla bych žít bez jakékoliv perspektivy na obyčejný slušný život. Nechtěla bych, aby mi vzali děti, protože jsem chudá," napsala pro MF DNES zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová. "Proč stát a města jen přihlížejí, jak nestátní neziskové organizace dělají něco, co je prvotní povinností státních orgánů. Vždyť stát odpovídá za zjevnou diskriminaci, za sociální vyloučení, za ochranu lidských práv včetně skupinových práv etnických menšin."


Autor je editorem Mladé fronty DNES.


Reportáž uveřejnil deník Mladá fronta DNES ve čtvrtek 19.5.2005 v příloze Karlovarský kraj.

< zpět

Navigace

Aktuality

Odkazy:

Partneři kampaně:

 Člověk v tísni  BigBoard  Sony BMG  ČSOB