Českághetta.cz / na titulní stránku

:: Likviduj! tour 2006

Kdo umírá v boji o byt

12. 4. 2005 :: Martin Šimáček :: Člověk v tísni


Deprecated: Function eregi_replace() is deprecated in /www/sites/6/site8086/public_html/fce.php on line 28

Deprecated: Function eregi_replace() is deprecated in /www/sites/6/site8086/public_html/fce.php on line 28

Deprecated: Function eregi_replace() is deprecated in /www/sites/6/site8086/public_html/fce.php on line 28

V polovině března ubodal k smrti samoživitelku šesti dětí ze Slaného její psychicky nemocný bratr. Po útoku skončili v nemocnici také jejich matka, 18 letý a dvouletý syn paní R.

To vše se stalo ve chvíli, kdy paní R. na čas přenechala péči o tři své děti ústavu a přestěhovala se ke své matce a nemocnému bratrovi. Soustředila se na jediné: sehnat byt. Média hledala chybu v lékaři, který nechal vraha chodit volně po světě. Ovšem zcela přehlédla, že za smrtí paní R. se skrývá kolaps českého systému sociálního bydlení.


Deprecated: Function eregi_replace() is deprecated in /www/sites/6/site8086/public_html/fce.php on line 28

Deprecated: Function eregi_replace() is deprecated in /www/sites/6/site8086/public_html/fce.php on line 28

Deprecated: Function eregi_replace() is deprecated in /www/sites/6/site8086/public_html/fce.php on line 28

Z azylu na azyl

Manžel paní R. přišel před dvěma roky pro neplacení nájemného o byt a navíc rodinu opustil. Paní R. se poté i s dětmi odstěhovala do azylového domu v Jeníčkově Lhotě u Tábora. Ze zprávy, kterou dostala loni v létě, když odtud odcházela, vyplývá, že „celá rodina se chovala slušně a nebyly zaznamenány žádné problémy“. Zároveň shrnuje obtíže, kterým musela čelit: špatný zdravotní stav syna Denise (2 roky), ostatní synové Filip (8), Lukáš (10) a Marek (12) vstávali denně v 5,30, aby dojeli do školy až do Tábora. Paní R. navíc nemohla řešit své zdravotní problémy, protože při hospitalizaci jí neměl kdo hlídat děti.

Vedení azylového tábora opakovaně urgovalo přidělení ubytovny nebo bytu, ale bez odezvy. Rodině paní R. nezbylo, než přesídlit do dalších azylových zařízení – nejprve na Kladno, pak do Chomutova.

Potřebujeme sociální bydlení

Azylové domy jsou základní součástí sociální politiky státu – poskytují okamžité přístřeší a pomoc lidem stiženým životní katastrofou, kteří by jinak skončili na ulici. Pobyt v azylovém domě má být krátkodobý, má pomoci připravit uvážené řešení. Například vyhledání vhodného sociálního nebo tzv. tréninkového bydlení (dočasné chráněné bydlení s profesionální průpravou pro integraci do společnosti a na trh práce).

Také sociální bydlení má své místo v sociální politice státu. Manuálně pracující lidé jsou při ztrátě zaměstnání ohroženi propadem do závislosti na sociálních dávkách. Mnoho lidí trpí dlouhodobou nezaměstnaností (tj. déle než půl roku). V Česku je to cca 5 % práceschopného obyvatelstva. Hodně lidí zůstává samo na výchovu dětí nebo trpí nemocí, která jim znemožňuje získat práci.

Ve vyspělých státech je proto obvyklé počítat s tím, že pro takové lidi má každé větší město vyčleněnu část bytového fondu. Nájemné v těchto (většinou malometrážních) bytech je přiměřené platovým možnostem nájemníků. Situace v Česku je v oblasti sociálního bydlení naprosto neuspokojivá. Města často bezhlavě privatizují své byty. Pro chudé vyčleňují tzv. holobyty, které jsou většinou stranou města. Do těchto ghett sestěhovávají všechny, kdo mají problémy s bydlením, přestože se v bytové krizi ocitají z naprosto odlišných důvodů. Gauneři vedle obyčejných lidí, lidé s dluhem na nájemném i bez něj.

Přitom uměle zvětšovat skupinu lidí, kteří jsou sociálně vyloučení a neproduktivní, je velmi drahé. Například více než polovina dětí je odebrána rodičům do ústavní péče pouze z důvodu nevhodného bytového zázemí. Přitom roční pobyt jednoho dítěte v ústavu stojí daňové poplatníky přibližně čtvrt milionu korun ročně.

Slaný s máslem na hlavě

Paní R. neměla šanci získat „sociální byt“, protože Slaný téměř všechny své byty prodalo. Město zrušilo bytovou komisi a o přidělení bytu rozhodují přímo radní. Paní R. nedostala ani šanci žít ve slánské ubytovně „Mexiko“, byť jsou v ní volná místa. Se svými dětmi zbytečně zabírala po dva roky místo v azylových domech.

Paradoxně (anebo příznačně) zemřela velmi schopná žena. Doplatila na nefunkční systém sociálního bydlení, který poskytl půdu opakovaným selhání lidí, kteří jí nedokázali nebo nechtěli pomoci.


Autor je pracovníkem Terénních programů společnosti Člověk v tísni.


Komentář uveřejnila Mladá fronta DNES v úterý 12.4.2005.

< zpět

Navigace

Aktuality

Odkazy:

Partneři kampaně:

 Člověk v tísni  BigBoard  Sony BMG  ČSOB